Blog

Plavba z Tabarca do Mar Menor aneb není to tak daleko, když se nedíváš…

Během včerejšího dne bylo velmi větrno a ostrov Tabarca jako jediné místo v okolí chrání před jižními vlnami. Takže krom přístavu je nejbezpečnějším kotvištěm. Chvíli po poledni přišly vlny a my najednou nebyli sami, tak jako v předešlé dny. Během hodiny nám přibylo kolem dvaceti sousedů, kteří se z širokého okolí přijeli schovat. Vlny sílily a my se s Ondrou střídali ve spánku a jídle až do pěti odpoledne, kdy se počasí na chvilku zlepšilo. Nutno podotknout, že jsme předchozí den označili za pirátský a povečeřeli jsme rum. Takže jsme nebyli úplně fit. Po krátkém okně, kdy vlny nebyly tak mohutné, se vrátily v plné síle. Uklízela jsem a snažila se zabavit než to skončí, nicméně můj žaludek po několika hodinách začal protestovat a já si šla raději lehnout. Později se přidal i déšť a já zjistila, že těsnění střešních oken v mé kajutě není úplně nejnovější. Během celého dne jsme se s kapitánem minuli jen párkrát a setkali se na palubě až další den. Hned po mém probuzení (v 10 ) jsme zvedli kotvu a vydali se na plavbu do Mar Menor (v překladu malé moře). Předpověď délky plavby byla něco kolem šesti hodin, ale zvyšovala se,protože byl silný protivítr. Zatímco předešlý den nás ostrov bránil před největšími vlnami, nyní jsme jim museli čelit přímo. První hodina byla náročná, protože k nám byly vlny nekompromisní, ale čím blíž jsme byli k pobřeží, plavba byla klidnější. Cesta moc neubíhala a Ondra střídal kormidelní stanoviště, aby lépe viděl. Já se snažila zabavit a po kapitánově svolení jsem udělala první malůvky v kormidelně lodi a i přes větší vlny, se mi prý medúza povedla. Po několikahodinovém vlnění nám byla odměnou krásně klidná hladina. A o pár kilometrů později jsme mohli pozorovat závody regat.

Nakonec jsme dorazili podle původního plánu a po šesti hodinách jsme byli právě včas na zvedání mostu, kterým jsme mohli vplout do zátoky. Most se zvedá každé dvě hodiny na 5-10 minut,pouze kvůli lodím vyšším než 5 metrů. Maximální hloubka Mar Menor dosahuje sedmi metrů. Avšak v průplavu, který je jediný možný vstup pro větší lodě, má pouze kolem dvou metrů a tak jsme měli strach, aby jsme neuvízli hned na začátku.

Vše proběhlo v klidu a my jsme v závěsu druhé plachetnice úspěšně propluli dovnitř. Zakotvili jsme hned na začátku zátoky a užívali si klid po dlouhé plavbě. Čas jsme využili k úklidu a opravám lodě, které se zdají nekonečné.

Mar Menor vypadá spíše jako velký rybník. Tuto lagunu o rozloze 170 km2 odděluje od Středozemního moře úzký pruh země- město La Manga.

Místní voda se pro svůj vysoký obsah soli, minerálů a léčivého bahna nazývá „španělským Mrtvým mořem„.

Tak toto je naše kotviště pro následující týden a my se už těšíme, až ho prozkoumáme.

(dokumentace: 1,2-Tabarca, 3-vlnky, 4-hladina za odměnu, 5-Regaty, 6,7-vjezd do Mar Menor, 8- medúza, 9-tady spíme)