Gibraltar nepatří Britům, ale opicím. (Ines)
Než vyrazíme lodí vstříc námořním dobrodružstvím po Středomoří, vydali jsme o víkendu s Ondrovou rodinou na Gibraltar, kde jsou k vidění nejen hravé opičky a přírodní úkazy, ale také je nutné překonat španělsko-britskou celnici, jelikož toto kouzelné území s rozlohou 6,8 km² a 33 tisíci obyvateli je už britské zámořské teritorium.
Na rozdíl od zbytku výpravy nepatřím mezi ranní ptáčata, a tak po probdělé noci bylo pro mě vstávání velmi náročné. Nejvíce mě ze snění budili všudypřítomní komáři a víkendový hluk z ulic rozlehající se po celé místnosti. Rána jsou tu chladná, ale přes den se vyčasilo a my si nemohli lepší počasí přát.
V půl šesté ráno vyrážíme ze španělské Málagy, která je v současnosti naším dočasným působištěm, směr Gibraltar. Čeká nás dvouhodinová cesta do La Línea de la Concepción z nedalekého autobusového nádraží, na nějž míříme z centra. Za jednu jízdenku platíme 20 eur, přímý spoj na lince L-610 zajišťuje společnost Avanza. Je lepší zajistit si místenky předem na internetu. Náročná noc tak trošku předurčila, že jsme přesun prospali. Z autobusového nádraží k hranicím cesta trvá několik minut pěšky.
Než vstoupíte na území, které spadá pod britskou monarchii, musíte projít dvěma pasovými kontrolami. Španělskou a britskou. Fronta se dále dělí na ty, kteří přijedou auty nebo přijdou jako my pěšky. Pokud přijedete na kole nebo koloběžce, pak vyhrajete nejrychlejší odbavení. K našemu překvapení nám na průchod stačila pouze občanka. Po úspěšném absolvování kontroly nabíráme konečně směr město. Cesta do města vede přes přistávací dráhu letiště. Za celý den jsme viděli přistávat pouze jedno letadlo. Ve chvíli, kdy nějaké přistává, nebo odlétá, se provoz uzavře. Netradiční provoz řídily semafory na obou stranách, čemuž dohlížel přítomný policista.
Po překonání runwaye se před námi rozprostřelo malebné městečko, v němž se snoubí španělská pohoda a britský půvab. V zástavbě jsou různě rozmístěné typicky červené telefonní budky. Centrum tvoří jedna hlavní ulice zaplněná turisty a postranní uličky zejí prázdnotou. Během potulování po různých zákoutích nám vyhládlo a rozhodli jsme se nasnídat. Což, jak se ukázalo, v neděli před desátou nebylo zas tak jednoduché. Nakonec jsme našli podnik na náměstí The Squarecafe, kde připravovali rozmanité snídaně. Káva byla dobrá a jídlo také. Po vydatné anglické snidani jsme pokračovali v průzkumu okolí.
Navštívili jsme Alameda-Gibraltar Botanical Gardens, kde se většina vegetace skládala z nejrůznějších kaktusů, palem, monster a dalších rozmanitých druhů rostlin. Přímo v zahradě se nacházela také malá zoo, altánky, různé informační tabule, dětské hřiště, několik vodních prvků a vstup byl zdarma.
Poté jsme nemohli vynechat jednu z dominant Gibraltaru – velkou vápencovou skálu Rock of Gibraltar (nebo také The Rock), která se tyčí do výšky 426 m.n.m. a pro nás byla hlavním cílem naší výpravy.
Při cestu na vrchol jsme si vybrali lanovku Mohli jsme ještě zvolit turistický minibus nebo skálu zdolat po vlastních. Lanovka nahoru i dolů stála 19 liber. My jsme si připlatili a za £38 si zakoupili vstup do národního parku, tunelů, jeskyní, vyhlídek a hradu.
Nespornou výhodou bylo, že spodní stanice lanovky se nacházela hned vedle botanické zahrady a jízda nahoru za opicemi-magot bezocasými trvala přibližně deset minut, přičemž nás přivítaly hned u výstupu. Opice je zakázáno hladit, ač vypadají velmi heboučce, tak mají velké tesáky a nebojí se je použít. Krmit by se také neměly, a to pod pokutou 500 liber. Nicméně nečekají, jestli jim jídlo podáte, prostě si ho vezmou — ať už z ruky, nebo z batohu. Jedna se dokonce začala přetahovat o batoh i s Ondrovým taťkou. Opice jsou pravidelně krmeny ovocem a zeleninou a lákají je tak, aby se shlukovali.
Legenda tvrdí, že dokud na Gibraltaru budou makakové, zůstane území britské. Jinak jinde v Evropě volně žijící opice neuvidíte. Ty gibraltarské měly také namále, v roce 1942, během druhé světové války, zůstalo posledních sedm kousků. Situaci ale vzal do svých rukou samotný Winston Churchill a z Maroka okamžitě nechal dovézt pět samic a později vydal nařízení, že počet makaků musí být navýšen alespoň na 24. Jen pro srovnání, teď jejich tlupa čítá kolem 300 kusů.
Po celé skále jsou rozmístěny vyhlídky, rozhledny, restaurace, přírodní rezervace nabízí také tunely. Jedno z oblíbených vyhlídkových míst je skleněná plošina Skywalk, ze které vidíte dolů ze srázu skály. Pro cestu dolů jsme lanovku již nevyužili, protože dolů nás čekalo plno zajímavých zastávek. Jako třeba tunely ve skále – The Great Siege Tunnels, což jsou chodby vytesané do Gibraltarské skály během Velkého obležení v 18. století. Britským vojákům umožňovaly nepozorovaný pohyb a dobrý výhled. Dnes jsou žádaným cílem turistů a nabízí dobová svědectví na všudypřítomných informačních tabulích.
Největší dojem ovšem na mě udělala jeskyně St. Michael‘s Cave. Jedná se o několikapatrovou vápencovou jeskyni ukrývající velké množství krápníků. Je barevně osvětlena a má dvě hlavní atrakce. První je obrovská socha anděla, která samovolně vznikla ze stalaktitů a stalagmitů. A také se tu nachází obrovské jeviště s videomappingem a doprovodnou hudbou. Na stěny a strop jsou promítané různé barevné animace nahrané ve smyčkách a s úžasem jsme je zhlédli několikrát.
Cestou dolů stála za návštěvu vyhlídka Apes’ Den, která je položená níže než Skywalk a je to místo oblíbené makaky, kde je lze pozorovat v přirozeném prostředí. Na samém úpatí skály stojí hrad nabízející krásný výhled na město. Pak už jsme chvátali opět na autobus, aby nás odvezl zpět do Malagy.
Původně jsme mysleli, že lístky na zpáteční bus máme zbytečně pozdě, ale program byl nabitý a ani chvilku jsme se nenudili. Určitě doporučuji si na výlet vyhradit celý den.
Rodina se baví u historického kanónu na Gibraltaru.
Turisté u typické britské telefonní budky obklopené vegetací na Gibraltaru.
Dřevěná socha ve tvaru tváře vytesaná do kmenu stromu v botanické zahradě v Gibraltaru, obklopená bohatou vegetací.
Hravé makaky na skalách Gibraltaru, které lákají turisty svojí zvědavostí a hravostí.
Pohled na impozantní sochu anděla vytvořenou z přírodních krápníků v jeskyni St. Michael’s Cave na Gibraltaru.
Úchvatná socha anděla vytvořená z krápníků v Jeskyni svatého Michaela na Gibraltaru.
Makak v Gibraltaru relaxuje poblíž vyhlídky s výhledem na moře.
Pohled na závěsný most v Gibraltaru s nádherným výhledem na moře a město.
