Kouzlo západu slunce: Poetický pohled na přírodu a krátké úvahy

⚓️Dnes bylo poměrně zataženo, na břeh jsme nakonec nejeli kvůli větru, ale západ byl kouzelný.

báseň pro dneše ze sbírky Květy zla:

⚓️Ach, jak to uchvátí, když slunce v jitřním sadu

nám přeje výbušně své sladké Dobrý den!

– A jak je blažený a jak je šťastný ten,

kdo může pozdravit je s láskou při západu!

A tak si vzpomínám!… Květ, pramen, ba i šnek

a motýl omdleli před jeho rudým okem…

– Nuž, pojďme k obzoru a pojďme rychlým krokem,

ať chytnem poslední a šikmý paprsek!

Jdu marně za Bohem, jenž stále uniká mi;

noc nastoluje již svou vládu nad mlhami,

je černá, ponurá jak rakev žebráků;

tmou pluje hrobová a rozpínavá vůně,

má noha dotýká se na pokraji tůně

těl ropuch, hnusných krys a chladných slimáků.