Blog

den 4/14 bez kapitána

⚓️Žádný strach, stále žijeme a loď se nepotopila.

Včera jsme měli trošku rychlejší ráno. Když se šel bolci vyčůrat, uviděl vedle nás loď, Což by nebylo tak zvláštní, kdyby ta loď ještě večer nebyla 30 metrů od nás. Z lodě vykoukl soused a rychlými gesty naznačil, že táhneme kotvu. Během noci se nám z neznámého důvodu vypnul tablet, na kterém máme kotvení alarm. Takže nebylo nic, co by nás upozornilo na tuto situaci.

Rychle jsem vyletěla z postele a běžela navinout kotvení řetěz. Bolci mezitím obstaral řízení a promptně jsme vyrazili. Rozhodli jsme se překotvit pouze na druhou stranu zátoky, zhruba 15 minut jízdy. Tam jsme si našli hezké místo, vedle dalších zakotvených lodí. Byli jsme krásně v závětří a v klidu jsme pokračovali v každodenních činnostech. Dopoledne rychle uběhlo a já začala připravovat oběd. Mezitím jsme si oba nastavili kotvení alarmy i na svých telefonech. Ale ne zcela dobře, takže nám co chvilku jeden nebo druhý telefon pípal. Než jsme se nadáli bylo odpoledne a v kuchyni asi 40 stupňů.

Najednou jsem uslyšeli volání z venku. Přišlo mi to zvláštní, tak jsem vyběhla na palubu, ještě s mixerem v ruce. Uviděla jsem pána na padlleboardu a začala jsme se ho lámanou španělštinou ptát co se děje.. po chvilce jsme přešli do angličtiny a pán nám vysvětlil, že zde kotvit nemůžeme. Pod námi jsou chráněné řasy, nebo traviny a že se musíme přesunout. Někdo si prý stěžoval a aby nemusel volat policii, rozhodl se k nám doplout.

Tak jsem se opět připravili na cestu a hurá na místo, odkud jsme ráno vystartovali. Zakotvení proběhlo v pořádku a my si konečně dali oběd. Bolci dnešní noc spal v kokpitu na horní palubě. Z celé situace byl poměrně nesvůj.